Že hosté soupeře nepodceňují naznačovala soupiska, úctyhodných 17 mužů do pole plus dva brankáři. Domácí střídačka taktéž praskala ve švech. J. Kalvoda narychlo sehnal propustku z výcvikového tábora v Egyptě, jen aby se účastnil hokejového svátku. Univerzál P. Šimon, jemuž start v utkání znemožnil permanentně zdvižený prostředníček (ortéza), se chopil otevírání dvířek. Mimořádností byla přítomnost dvou maskovaných mužů ve žlutomodrém dresu.

Dá se říci, že zápas začal zásahem zdravotníků. Už ve 34. sekundě došlo k nepříjemné události v obranném pásmu hostí. P. Schaffer začal svůj letošní debut nešťastným úderem hokejkou do tváře hostujícího obránce. Sám se tak odeslal na 4 minuty k časoměřičům, svého soka zase do nemocnice na šití. Zilvar se nastěhoval do útočného pásma a hbitě kombinoval. Domácí ale dobře bránili, několik vynikajících zákroků vytasil i nováček v domácí kleci – O. Slaný. Po uplynutí dlouhého oslabení začali vystrkovat ofenzivní růžky i domácí. V 9. minutě našel J. Tauer přesným pasem V. Šafáře, a ten dokázal dostat touš za J.A. Dostálka – 1:0. Střelec v těchto dnech oslavil krásné jubileum 22 let od dosažení plnoletosti. Gratulujeme a do dalších let přejeme hlavně tu přilbu s plexisklem. Další gól na sebe nenechal dlouho čekat, tedy přesně do času 10:13. Tentokrát si porozuměli J. Brůžek s J. Nespěšným a druhý jmenovaný dostal záhadným, leč povoleným způsobem puk do sítě hostů - 2:0. Tempo hry bylo v této pasáži strhující. Hosty hnalo kupředu mládí, domácí zas rychle točení kompletních tří formací. Domácí završili možná nejlepší třetinu v historii své existence ještě jednou brankou. Na 3:0 pro domácí zvyšovalo duo „košíkářů“ J. Brůžek a T. Lorenc.

I ve druhém dějství pokračovala hra ve vysokém tempu. V 18. minutě odešel na zasloužený odpočinek na trestné lavici T. Lorenc. Hosté sice sevřeli domácí do kleští, ale zároveň dostávali z O. Slaného čím dál lepší zákroky. Poličský fantom přiváděl hosty k zoufalství i po celý zbytek druhé třetiny, a protože domácí gólový průjem se zastavil, byl stav po 30. minutách stále 3:0.

Zápas gradoval poslední patnáctiminutovkou. O úžasnou atmosféru se staralo více než šedesátihlavé publikum, které zahrnovalo příznivce obou táborů. Největší vzpruhou pro domácí byl bezpochyby hlas volajícího z publika: „Modrá je dobrá“ a další známe slogany. Ano, nejslavnější poličský fanoušek, pan Matouš, vzal ředkev po loňské zpackané sezoně na milost a vrátil se do hlediště. I jemu tak patří dík za zlepšené výkony farního celku. Na ty měla bezpochyby vliv i přítomnost pana Klimeše, majitele Polabských uzenin. Hlavní sponzor pozápasových posezení pohrozil, v případě neuspokojivých výsledků, zvýšit v párcích obsah separátu na úkor masa. Ale zpět k zápasu. Domácí už po očku sledovali časomíru, když se prosadili konečně i hosté. Ideálně vyhranou buly zužitkoval rychnovský snajpr J. Barabáš – 3:1. Jeho branka pochopitelně polila hosty živou vodou, na hole domácích se naopak vkradla nervozita. Zvlášť když ve 42. minutě usedl na hanbu domácí kapitán D. Šafář a připravil tak domácím další perné chvilky. Že domácí neinkasovali kontaktní gól byla zásluha hlavně a především vynikajícího O. Slaného, který přidal dalších několik znamenitých zákroků. Zápas tak skončil výsledkem 3:1.

Při pohledu na tabulku se může zdát, že na Rychnov padla mistrovská kocovina. Mistr ale nepodal v Poličce ani trochu špatný výkon. Pomyslným jazýčkem na vahách mohl být výkon poličského brankáře. Funkcionáři ředkve tak na sebe mohou být právem pyšní. V inkriminované době, doslova na poslední chvíli vyrazili O. Slanému z rukou pero, a uchránili ho tak před podpisem profesionální fotbalové smlouvy se Sigmou Olomouc, jejíž je odchovanec. Zachránili ho tak pro velký hokej, jakým KAHL bezpochyby je. Navzdory pozdní hodině a následujícímu pracovnímu dni se na faře konalo tradiční posezení, kterého se zúčastnili i milí hosté z Rychnova. Domácí pak vydrželi slavit cenné vítězství až do pozdních hodin.