Jako má nyní Vancouver Canucks bratry Sediny, svého času Montreal Canadiens bratry Kostitsyny, tak i hokejový tým z podhůři Orlických hor má své sourozence ve zbrani. Po bratrech Krupičkových o kterých si budeme vyprávět příště, jsou to rovnou tři bratři. Ondra, Vojta a Jindra Barabášovi, kteří ještě do nedávné doby dokonce nastupovali společně v jedné pětce. Jejich hokejové začátky šly ve zcela stejných šlépějích. Dřevěné "lionky" s plastovou čepelí, tenisák a provizorní betony z kartonu, to byla kompletní výstroj na zápasy rychnovské nhl, která se v té době hrála na parkovišti za jejich domem. Tam se naučili první útočné výpady, tvrdost tohoto sportu (železné popelnice opravdu nejsou tak pružné jako mantinel pro holčičky) a týmové pojetí hry po společných výhrách. Do prestižní Kahl to ale mělo ještě přeci jen trochu daleko. Čas ubíhal a jeden po druhém se začali na pevno věnovat florbalu, který jim vzhledem ke zdánlivé podobnosti s hokejem a menší finanční náročnosti přirostl k srdci. V tomto odvětví se také začala pomalu formovat základní sestava budoucího Zilvaru. Nejprve několik společných tréninků, které přerostly v tradici nedělního florbalu a po té účast na několika turnajích zapříčinila, že se dala dohromady parta lidí, která o pár let později založila hokejový klub. To už se dostáváme pomalu ale jistě do let současných. Od prvních chvil, kdy vznikl hokejový tým Zilvar, patřili všichni bratři k hlavním oporám týmu. Po prvních třech sezónách, které znamenaly tvrdou dřinu a převážně výsledkové zklamání, se čtvrtou sezónu konečně ukázal smysl protrénovaných nocí a to doslova. Nejmladší z trojice Jindřich vyhrál střeleckou soutěž celé ligy a mohl nad hlavu zvednout vítěznou trofej, jakousi obdobu Maurice Richard trophy z NHL. Nejstarší Ondřej rozhodně nezůstal o mnoho pozadu, kdy stanovil svůj osobní bodový rekord a skončil v popředí kanadského bodování ligy. Bodově ne tak bohatou, ale zato odhodláním, fyzickou hrou a výbornou rozehrou se prezentoval také třetí z bratrů Vojtěch, který se již zcela oprávněně může řadit mezi nejlepší beky celé Kahl. Pátá sezóna nabízí otázku, kam se posune jejich výkon a jejich další cíle ve hře. Odpověď byste od každého slyšeli stejnou, téměř jednohlasnou. "Je čas a chuť, si konečně šáhnout na Vocal cup!"

Nejeden fanoušek by si řekl, že když spolu všichni tři bratři prožili mládí a postupný hokejový růst, musí o sobě vše vědět. Je tomu opravdu tak? Starší bratry Ondřeje a Vojtu jsme podrobili malému testu, jak se vyznají v nejmladším a z pohledu individuálních trofejí zatím úspěšnějším Jindrovi. Vždy ve třetí odpovědi nám osobní názor na věc odhalí i sám Jindra. Chceme zdůraznit, že každý odpovídal zcela samostatně bez přítomnosti některého z bratrů.

1) Jaká je Jindrova největší hokejová slabina a co je naopak jeho silná stránka?

O: V porovnání s naším týmem teda rozhodně slabé stránky nemá. Ale v porovnání s extraligou má ještě co dohánět. :-) Silný je rozhodně v přehledu ve hře a je skvělý na bruslích a na hokejce.

V: Mohl by zlepšit zakončení a víc střilet, než to rozdávat. Silné stránky jsou určitě rychlost, mrštnost, postřech, práce s hokejkou a přehled ve hře.

J: Řekl bych bojovnost o puk a přesnost při střele. A silná stránka? Minulou sezónu to byla asi rychlost a hbitost, ale i to je teď velmi špatné. :-)

2) Má Jindra nějaký hokejový vzor, či nějakého oblíbeného hráče?

O: Hodně sleduje NHL. Tam se vzory hledají snadno, ale myslím, že nejvíc obdivuje Jardu Jágra. Udržet se v tolika letech v takové luxusní formě, to mu imponuje.

V: Jágra

J: Mám hodně hokejových vzorů, ale nejradši mám Jaromíra Jágra. Převážně za to, jak vystupuje mimo led, jaké má názory, jak se dokáže zamyslet nad věcmi kolem sebe a že si ten hokej užívá.

3) Myslíš že je možné, že by se Jindrovi jednou zachtělo, zkusit jiný dres v KAHL?

O: Myslím si, že ne. Jedině že by založil nějaký nový. :-) Myslím si, že má k týmu citový vztah a těžko by si takové vazby vytvořil k jinému.

V: Myslím že ne, pokud se neprestěhuje tak daleko, že by nemohl hrát za Rychnov.

J: Ne

4) Je něco, co na hokeji, nebo na tréninku vyloženě nedělá Jindra rád?

O: Asi ne, je nadšený do všeho, co se týče hokeje. Přijímá každou výzvu.

V: Přijde mu zbytečné trénovat bruslení, spíš chce rovnou cvičení s pukem, střely na bránu, nahrávky atd.

J: Asi rozbruslení nebo bruslení bez puku.

5) Koho myslíš že nejvíce Jindra respektuje ze svých soupeřů z KAHL? Myslím tím  tým a je také nějaký konkrétní hráč?

O: Řekl bych Klofany a Tookany, ale ne z pohledu herního. Spíše díky jejich chování, vstřícnosti a otevřenosti.

V: Nejlepšího hráče mi přijde, že nebere žadného, tým zrovna tak. Alespoň jsme o tom nikdy nemluvili, takže fakt nevím.

J:  Toho bude asi víc. Vždy jsem respektoval Klofany, působili na mě obrovským dojmem, jako velmi dobrá parta. Dále určitě stojí za zmínku Tookani. Velice obdivuji take Baulaury, protože vím, že začátky byly velmi hořké a  najednu stranu nechuť hrát, ale na druhou stranu  hrozně moc veliká motivace se zlepšit a dostat se do play off. Jinak z hráčů obdivuji Vojtu Podvala, který v minulém roce přiznal obdrženou branku. Je to veliká výzva i pro nás ostatní. 

Díky za odpovědi a výsledek  si vyhodnoťte každý sám za sebe :-)