Finální skóre
Tabulka 1. třetina 2. třetina 3. třetina Výsledek
HC Vincent de Paul (VIN) 0 2 1 3
HC Jestřábi (JES) 3 3 3 9

Ať žijí tradice

I tak by se dal okomentovat zápas HC Vincent de Paul a HC Jestřábi, ve kterém domácí inkasovali tradičních 9 kousků (gólů).
 

Ale šlo zde i o jiné tradice. Jednou, tou smutnější, byla minuta ticha pro Marka Skutila, který nedávno tragicky zahynul v práci, když zkoušel nový typ ultralehkého letadla. Další tradicí, typickou pro KAHL, bylo pohoštění po zápase.

Jestřábi si do Opočna nepřijeli pro prohru. To signalizovala i prosba Martina Jírka, manažera týmu HC Jestřábí, aby jeho tým mohl být v šatně již hodinu před utkáním.

Asi na tom něco bude, neboť Jestřábi již po pěti minutách zápasu skórovali. Z 0:1 bylo během dvanácti vteřin 0:2. Do konce třetiny Jestřábi zvýšili na 0:3.

Ve druhé třetině Vincent sice vsítil gól na 1:4, ale Jestřábi opět gólově vzlétli do výšky na 2:6.

Třetí třetina mohla ještě přinést kýžený zvrat, pokud by Vincentovi vše vyšlo ideálně. Ale nebylo tomu tak. I když měl HC Vincent de Paul šance, dokonce byla přesilovka 5 na 3, zápas skončil 3:9.
 

Manažer klubu HC Vincent chce poděkovat fanynkám, zvláště Ivě Václavíkové, Ireně Pavlíčkové, Libuši i Zdeničce Rohlenovým a Marušce Fabiánové (která se z ničeho nic stala až do konce zápasu i chůvou dítěte jednoho z hráčů HC Vincent de Paul, ačkoli původně  „jenom“ přivezla borůvkovou buchtu).

Bez jmenovaných fanynek by tentokrát pohoštění nebylo. Tradičním pohoštěním je zelňačka, kterou připravuje sám manažer. Protože byl ale na misiích v Újezdě u Valašských Klobouků, nemohl zelňačku připravit. Fanynky agilně zorganizovaly náhradní (velice chutné) pohoštění, za což jim kluci z obou týmů osobně poděkovali.

V družné atmosféře všichni setrvali asi hodinu. Pohoštění se uskutečnilo v šatnách, protože v Pastoračním centru v Dobrušce (ve kterém pohoštění tradičně bývá), právě probíhal Charitní bazárek. Ale i takovéto nouzové řešení bylo parádní. Ze stadionu nám vyšel vstříc pan Paštika a dovolil nám zůstat na stadionu i „po závěrečné“.

Takovéto setkávání po zápase je velmi užitečné, jelikož při něm na sebe vidíme bez výstroje, takřka z tváře do tváře, a zjišťujeme, že jsme obyčejní chlapi, kteří spolu musí jíst a pít, aby vytvořili společenství.

Bez tohoto nedělního společenství bychom byli ochuzeni i o trefný výrok Petra Weische, jednoho z hráčů Vincenta de Paul: „Oslavovat již umíme. Chybí nám už jenom výhra.“